Jak na to aneb základní informace k obkladům, návrhům a realizacím

Výhody a nevýhody keramických obkladů

Základní pojmy

• obkladačka - keramický prvek určený pro pokládku na stěnu
• dlaždice - keramický prvek určený pro pokládku na podlahu
• glazura - sklovitá ochranná vrstva na obkladu
• mrazuvzdornost - obklady s velmi nízkou nasákavostí, které lze použít v exteriérech
• rektifikovaný obklad - obklad s malou odchylkou rozměrové tolerance (lze použít užší spáru),
• velkoformát - obklad velkých rozměrů
• sokl - proužek obkladů chránící zeď u styku s podlahou
• modulový rozměr - rozměr obkládacího prvku včetně spáry
• spára - mezera mezi obkládacími prvky
• dilatační spára - spára mezi obklady vyplněná pružným materiálem umožňující vyrovnání rozměrových změn
• obkladačský plán - detailní grafické znázornění pokládky obkladů na jednotlivé plochy

Základní informace

Keramické obklady slouží k finální úpravě povrchů budov (stěny, podlahy ...). Jejich základem je keramický střep vyrobený slinovacím procesem z jílových hmot. Na jeho lícové straně bývá obvykle nanesena tzv. glazura, což je sklovitá vrstva sloužící k ochraně vlastního střepu. Před nanesením glazury lze na střep umístit různé dekory, čímž vzniká výsledný vzhled obkladu. Některé speciální typy obkladů mohou být i bez glazury.

Základní rozdělení obkladů je na obkladačky a dlaždice. Obkladačka je prvek, který je určen k instalaci na stěnu. Zde se předpokládá, že nebude vystavena žádnému většímu mechanickému zatížení, ani nadměrnému otěru. Oproti tomu u dlaždice, která se instaluje na podlahu se počítá s mechanickým a abrazivním zatížením, a proto se používá odolnější keramický střep a odolnější silnější glazura. Z tohoto vyplívá, že dlaždici je možné umístit i na stěnu, ale obkladačku na podlahu nikoli.

U obkladů, které mají být použity v exteriéru (balkóny, terasy, fasády ...) je důležitá odolnost proti mrazu - mrazuvzdornost. Zde se u obkladů sleduje tzv. nasákavost (schopnost obkladu absorbovat vodu). Pokud je nasákavost vysoká, voda obsažená v pórech keramického střepu zmrzne, zvětší svůj objem a v důsledku vnitřního pnutí začne obklad ztrácet soudržnost. Obklad se považuje za mrazuvzdorný, pokud je nasákavost menší než 0,5 %.

Dále se keramické obklady dělí do tříd podle různých parametrů (způsob výroby, nasákavost, otěruvzdornost, protiskluznost, chemická odolnost ...). Obecně lze říci, že pro běžné "domácí" použití v bytových prostorách bez přítomnosti abrazivních částic jsou i obklady z nejnižších tříd vyhovující. Při pochybnostech nebo v případě náročnějších instalací s vyšší nebo specifickou zátěží (komerční prostory, různé provozy, průmysl, bazény ...) se doporučuje odborná konzultace (výrobci, prodejci, studia ...).

Tvary a typy obkladů

Základními tvary obkladů jsou čtverec a obdélník o různých rozměrech a poměrech stran. Z těch je obvykle vyskládána velká část obkládané plochy. Dále jsou v nabídce výrobců další speciální obkladové prvky, které lze jak zakomponovat do hlavní plochy, tak využít i samostatně.

Jedná se například o:

mozaiku - obkladový prvek skládající se z obkladů velmi malých rozměrů, po jejichž vyspárování vznikne mozaika

linku - úzký obkladový prvek tvořící v obkládané ploše linku nebo soubor linek

bombato - obkladový pásek z výrazným povrchovým tvarováním

bordura - typ listely

inzerto - malý prvek s výrazným dekorem, který je umístěn uprostřed obkladačky

Možnosti pokládky obkladů

Obklady se obvykle kladou následujícími způsoby:

Dále jsou možné různé kombinace a variace těchto stylů

Designové variace při zachování rozměru

Opakování motivu

Kombinace prvků o různých velikostech a tvarech

V tomto případě je důležité dodržet takzvaný modulový rozměr hlavního obkládacího prvku nebo motivu = menší používané prvky v každém směru musí být rozměrové násobky, aby byla zachována celková symetrie (např. lze kombinovat obklady o modulovém rozměru 60 x 30 cm s obklady 30 x 15 cm, ale nelze kombinovat obklady 60 x 30 cm s 50 x 50 cm)

Kombinace různobarevných obkladů o velikosti 30x30, 10x10 a 5x5 cm

Opakování motivu složeného z různorodých prvků při zachování celkové symetrie vzoru

Spáry

Spáry oddělují jednotlivé obklady a jsou nedílnou součástí obložené plochy. Kromě estetického hlediska mají i praktickou funkci. Používané spárovací hmoty mají zpravidla větší pružnost než vlastní keramické obklady, a proto v systému slouží jako dilatační prvek, který pomáhá obložené ploše vyrovnat se s různými dilatačními posuny, vibracemi konstrukcí a otřesy. Tyto a případně i další vlastnosti spár (odolnost proti plísním, vodě ...) lze ovlivnit vhodným výběrem typu spárovací hmoty.

Šířka spáry mezi obklady je volitelný parametr. Obvyklé používané hodnoty jsou 1; 1,5; 2; 2,5; 3; 4; 5 a 8 mm. Volba šířky spáry by měla být odvozena od typu použitých obkladů a schopnostech obkladače, neboť čím širší je spára, tím méně jsou patrné různé nepřesnosti a rozměrové odchylky. Pro obkládání na úzkou spáru je vhodné volit tzv. rektifikované obklady (mají minimální rozměrové odchylky) a precizního obkladače.

Jednotlivé typy spárovacích hmot se vyrábí v celé škále barev, takže je lze libovolně barevně kombinovat s vybranými obklady. Barvu spáry je vhodné volit spíše světlejší, neboť na rozdíl od obkladů se póry ve spárách postupně zanášejí nečistotami a tmavnou. Na obnovování barevnosti spár nabízejí výrobci speciální čističe a obnovovače.

V posledních letech se začínají i v domáctnostech více prosazovat spárovací hmoty na bázi epoxidů. Ty se původně pro svoje vlastnosti používaly do vysoce namáhaných průmyslových provozů. Mezi jejich hlavní přednosti patří vysoká pevnost a nenasákavost. Protože jejich povrch je hladký a bez pórů, tak se narozdíl od cementových spárovacích hmot nezanášejí nečistotami, a proto si i při použití na podlaze udržují původní vzhled. Nevýhodou epoxidových spárovacích hmot je jejich vyšší cena. 

V případě obkládky větších souvislých ploch je nutné počítat s možnými rozměrovými změnami probíhajícími jak v obkladu, tak i v podkladních vrstvách. Z tohoto důvodu musejí být do větších ploch po určité vzdálenosti zakomponovány takzvané dilatační spáry. Tyto spáry jsou zpravidla širší než spáry běžné a jsou vyplněné pružnou hmotou. V případě, kdy použití přiznaných dilatačních spár není z estetického hlediska žádoucí, existují speciální řešení. Pokud se dilatační posuny ve větších obkladových plochách nezohlední, dojde po určitém čase k vytvoření prasklin v povrchu a znehodnocení celé plochy.

Návrh

Z výše uvedených základní prvků a principů se potom vytváří celkový vzhled obkládané plochy. Obkládací prvky vyrábí stovky výrobců, takže výběr je velmi široký. Pro usnadnění výběru výrobci nabízejí svoje obklady v designově sladěných sériích. Tyto série mají vždy nějaký vzhledový motiv a obsahují celou řadu různých obkládacích prvků, které jsou vzájemně kompatibilní jak rozměrově, tak i vzhledově. Jejich kombinací pak lze vytvořit vzhled dle vlastních představ.

U složitějších realizací (koupelny, reprezentační prostory ...) lze využít služby různých studií a architektů. Ti mají k dispozici speciální programy pro vytváření vizualizací interiérů, pomocí nichž lze udělat vizualizaci řešeného interiéru do sebemenších detailů.

Nákup materiálu

Obkladačské práce lze ve spoustě případů podle zákona o DPH 235/2004 Sb. §48 a§49 zařadit jako stavební práce na takzvaném sociálním bydlení do snížené kategorie DPH 15%. Toto platí pro stavební práce na nemovitosti určené k bydlení (byt o rozloze do 120 m2 nebo rodinný dům o velikosti podlahové plochy do 350 m2). V praxi to znamená, že firma nebo řemeslník vystaví po dokončení fakturu za provedené práce a spotřebovaný materiál s daní 15% místo obvyklých 21%. Navíc firma (řemeslník) obvykle nakupuje u většiny dodavatelů za velkoobchodní cenu, tedy s další slevou. Přístup firem (řemeslníků) k tvorbě cenové nabídky je individuální, nicméně vzhledem k výše uvedenému je pravděpodobné, že pokud si zákazník nechá dodat materiál od firmy (řemeslníka), může celkově ušetřit. Proto je výhodné si nejprve vybrat realizátora, domluvit se s ním jakým způsobem a za kolik je možné dílo zrealizovat a teprve poté případně nakupovat materiál jako fyzická osoba se sazbou DPH 21%.

Navíc dobrý řemeslík Vám zpravidla může pomoci s výběrem obkladů, skladbou materiálů a celkově s praktickou stránkou kolem realizace lépe, než nějaký obchodní zástupce, designér, architekt ...

Realizace

Jedná se o nejdůležitější část celého procesu. Obkladačské práce vypadají na první pohled jednoduše, ale ve skutečnosti jsou velice náročné na přesnost, pečlivost, smysl pro detail a cit pro celkový vzhled a dojem. Dále je při pokládce nutné umět správně volit a kombinovat vhodné postupy s přihlédnutím k používaným typům obkladů, druhům a stavům obkládaných povrchů a ostatních požadavků na instalovaný obklad. Nutné je i znát a respektovat vlastnosti a chování používaných hmot stavební chemie. Rovněž nelze podcenit ani vybavení (dobře vybavený obkladač má v místě realizace k dispozici speciální vybavení za stovky tisíc Kč). Pouze pokud je toto splněno, je možné očekávat žádoucí výsledek - vzhledově vyváženou obloženou rovnou plochu, kde jsou všechny obklady srovnané v jedné rovině s rovnými a rovnoběžnými spárami, která vydrží kompaktní a bez prasklin po celou dobu své životnosti (často i desítky let).

Z výše uvedeného je zřejmé, že požadavky na obkladače nejsou vůbec malé. Se zdokonalováním výroby obkladových prvků se při realizacích v čím dál větší míře objevují obklady vyžadující speciální postupy pokládky a vybavení (typicky velkoformáty). Rovněž s rozvojem stavebnictví se objevují nové povrchy a materiály na které se obkládá, a které vyžadují modifikaci postupů. A konečně pozadu nezůstávají ani výrobci používané stavební chemie, kteří uvádějí na trh nové a nové produkty a neustále rozšiřují svůj sortiment. Toto vše musí dobrý obkladač znát a umět používat. Oproti tomu jde skutečnost, že samostatný obor obkladač z našich učilišť téměř vymizel a učí se pouze v rámci oboru zedník, kde není prostor pro nějaké hlubší zvládnutí problematiky. Což je problém, protože ve výsledku dnes obkládá kde kdo a kvalita podle toho taky často vypadá. K tomu se ještě přidává skutečnost, že po zatuhnutí lepidla je jediná možnost opravy vybourání a nová pokládka nového materiálu.

Jak tedy vybrat obkladače?

V první fázi je zapotřebí objektivně zhodnotit náročnost zakázky. Jednoduché realizace, kde se pracuje s malými formáty obkladů, obkládají se malé plochy na běžné stavební materiály (omítka, sádrokarton, pórobeton ...) zvládnou často obstojně obložit i šikovní a pečliví samouci. Se vzrůstající náročností (schody, velké plochy, mozaiky a další ozdobné prvky, různé oblouky, vytápěné podlahy, kamenické rohy ...) je vhodné vybrat zkušenějšího a adekvátně vybaveného obkladače. Samostatnou kapitolou je potom pokládka opravdových velkoformátů ( > 1 m). Zde se používají speciální postupy pokládky a nutné je i drahé speciální vybavení. Obecně se dá říci, že cena za realizaci by měla být přímo úměrná ceně vybraných obkladů. Nelze očekávat že velkoformát o velikosti 2m zvládne úspěšně položit nejlevnější obkladač se základním vybavením.

O kvalitě obkladače vypovídá nejenom jeho cena (kvalitní obkladači znají cenu své práce), ale i případná záruka, kterou je ochoten na svoji práci poskytnout. Další dobré vodítko jsou pak samozřejmě různé reference, které jsou k danému obkladači k dispozici.

Jak poznat dobrého kvalitního obkladače?

Dobrý a kvalitní obkladač chce jako první vědět, jaký typ obkladů se bude obkládat a na jaké povrchy (potřebuje vědět jaký musí zvolit postup a jakou stavební chemii bude muset použít). Dále bude chtít vidět obkladačský plán. Pokud není, tak bude chtít vědět jak vypadá prostor co se bude obkládat a jakým způsobem (množství řezů, provedení případných hran, počet a složitost různých výklenků atd...) Teprve v tento okamžik by měl mít dostatek údajů pro vytvoření cenové nabídky. Na začátku vlastní realizace si nejprve velmi pečlivě přeměří obkládaný prostor (ověří skutečné rozměry stěn, jejich kolmost a rovinnost). Zjištěné hodnoty porovná s obkladačským plánem, nebo si vytvoří vlastní. Před zahájením vlastního obkládání probere se zákazníkem obkladačský plán a domluví se s ním na finálním umístění různých dořezů, případně na řešení dalších věcí. V průběhu obkládání se soustředí pouze na práci, udržuje kolem sebe pořádek a udržuje v čistotě obklady. Při práci používá čisté udržované kvalitní nářadí. Dodržuje pracovní návody používaných stavebních hmot. Po ukončení práce předává svoje dílo čisté a je schopen na něj poskytnout záruku.